stojí pokračovat v "příběhu"? :)

21. února 2011 v 16:07 | Rebelky |  OUR Diary =)
Ahoj,
před "nedávnem" jsem začala psát z sponkaaaaa"nudy" -dalo by se příct- příběh o klučičí partě.
Jak se za chvíli dočtete, napsala jsem 1. kapitolu, ale nevím, jestli mám pokračovat dál!
A to hned z několika důvodů. rastastarTak, protože mi všichni dospělí co to četli, asi 4, řekli, že je to blbost! Ale u kamarádů ve třídě to vcelku uspělo. play :)
Ráda bych slyšela, co na to říkáte a jestli by stálo za to pokračovat... OK
A jestli ano, byla bych vděčná za vaše "návrhy" na pokračování příběhu. Sama už samozdřejmě nápady mám, ale každá "inspirace" by byla skvělá!! music
PS: Ještě ani nwm, jak se to přesně bude jmenovat... sense :D :D

1. KAPITOLA

Dneska je první den po velkých prázdninách a zase se jde do školy. Nečekám žádné změny po loňském roku v mém postavení v třídní bandě.
Tak se vstává. Nesmím si zapomenout nevzít to nové tričko od maminky k narozeninám, na kterém je napsáno "maličký maminčin mazánek". Sice je mi už 54 dní, 7 hodin a asi 25 minut 13let ,ale mamku tohle zřejmě nezajímá. Pro ni jsem zřejmě pořád mazánek.
Hodím na sebe modro bílé tričko a pádím do školy. Cestou dvakrát zakopnu, zanadávám semaforu na přechodu a jedné babce se psem, kterej se mi zapletl pod nohy jako naschvál.
Konečně jsem došel před školu a tam už vidím svoje kamarády. Alfréda, Jirku, Kryšpína a Algustýna, jak seděj na schodech před školou.
"Čau" stihneme si sotva říct, než zazvoní. Tak jdeme do třídy.
Co jsem si tak všiml, ve třídě je nás asi o tři víc, ale to mě ničím neohrozí.
O přestávce se domlouvám s klukama, co budeme po škole dělat. Domluvili jsme se, že půjdeme ven a zahrajeme si zvonkohru.
Než přijde náš třídní učitel Polívka, tak mu říkáme, do třídy, stihneme mu dát pár připínáčků na židli. "Už jde!" Křičí na mě Kryšpín, než vejde Polívka do třídy, abych se stihl v klidu posadit na své místo.   Pan učitel vejde, s bradou vzhůru a s ne příliš optimisticky předvedenou větou. " Doufám, že jste se z již uplynulého školního roku poučili a budete ukázněnější než loni" a míří se posadit.
Sotva však usedne, praskne jak nafukovací balónek v blízkosti kaktusu. "Kdo to byl!?" Osočí se na celou třídu. Třída není schopna odpovědět, poněvadž se válí smíchy po zemi. "Je to sice jeden ze starších vtipů, ale i tak se povedl" říkám si. Teda do té doby, než mě začne Polívka bez důkazně obviňovat! Snažím se z toho vykroutit, co to jde, ale moc platné mi to není. Aspoň dokud se neozve někdo v lavici za mnou, že to byl on a že se omlouvá. Otočil jsem se a to byl Květák. Tím myslím Květoslav, třídní šprt, učitelů mazánek a podlejzák. Dost jsem se divil, ale co už. Není to na mě, tak co. Pan učitel se na Květáka usmál a řekl mu, že pro tentokrát z toho vyvozovat následky nebude.
Po škole vyrážíme s klukama na nedaleké sídliště. Cestou nás doběhne Květák a ptá se, jestli by nemohl jít s námi. "Ale to bys musel nejdřív patřit k nám do party!" Zasmál se Algustýn a popošli jsme dál. "Já bych tam ale chtěl patřit, předběhl nás Květák a moc prosil. "No tak dobře", řekl jsem a sáhl do batohu pro knihu, kde zapisuju všechno, co jsme společně dělali a taky naše klubový zásady.
"Takže za 1. Všichni členové musí mít minimálně 160cm. Kolik máš ty?" Jirka vytáhl metr. "158" zahlásil a zaculil se. "Holt smůla, třeba do tejdne povyrosteš" Utrousil poznámku Alfréd a pokračovali jsme dál v cestě. Ohlídl jsem se ještě za Květákem, jestli nás třeba nešpehuje. Ale on úprkem běžel domů.
Sotva jsme došli k sídlišti, volá Jirkovi maminka, že musí jít domů na oběd a Kryšpínovi zase babička, že jí má jít se psem. Tak jsme se domluvili, že to necháme na jindy a s Alfrédem a Algustýnem jsme šli domů. Ale to jsem si vzpomněl, že má maminka narozeniny. V kapci jsem měl asi 30 korun a s Agustýnem i Alfrédem jsem se stihl už rozloučit. Tak jsem to vzal domů kapku delší cestou přes pole a natrhal pár kopretin a stébel trávy. Je pravda, že pole bylo trošku víc mokré, tak jsem domů dorazil špinavý se zvadlými kopretinami v ruce. Otevřel jsem dveře a na mě už čekala maminka a ne příliš velkým úsměvem na tváři, když mě uviděla. Chytila kytici, hodila ji do popelnice, pokárala mi za to, že jsem prý jako prase a hodila mě do vany.
Fakticky úžasnej den!

CamparisBlesk>27<mntS.c
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Das Das | Web | 21. února 2011 v 17:14 | Reagovat

zatím to vypadá zajímavě.
určitě pokračuj :)
Věř mi, že čím více toho napíšeš, tim více se budeš zlepšovat ;))

2 Evča Evča | 21. února 2011 v 19:25 | Reagovat

Tayk si myslím, pokračuj...xD

3 Hvězdička Will Hvězdička Will | Web | 22. února 2011 v 15:31 | Reagovat

souhlas :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama